Už jsem zpátky doma víc než rok. Udělala jsem za tu dobu mnoho z těch chyb, co se udělat daly, a hodně se naplakala. A zestárla, možná i na ten biologický věk. Cítím, že se něco vyplavilo a odteklo do oceánu minulosti. Teď je čas přemýšlení. Nechci to uspěchat, protože tuším, že jde o stejně důležitou fázi, jako byla ta předchozí. Ale už se těším, až bude po ní a budu zase veselejší a snad se mi podaří znovu uskutečnit to, co už jsem na chvilku měla. Pocit úplnosti. A pokoje. Pokračování textu O změně →